|
|
Modernita a holocaust
Vašička, Pavel ; Šindlar, Jiljí (oponent) ; Marek, Jiří (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá návrhem Dokumentačního centra holocaustu na Moravě. V současnosti je v naší zemi hned několik muzeí zabývajících se holokaustem, avšak žádné z nich nepřináší jeho ucelenou dokumentaci. Návrh se proto snaží vytvořit takové muzeum, které bude schopno referovat o holokaustu v širších souvislostech a zároveň bude atraktivním prostředím především pro návštěvníka žijícího v multimediálním světě 21. století.
|
|
|
Zpracování haptického modelu pro nevidomé podle nástěnné malby piety a madony
DVOŘÁK, Vít
Teoreticko-praktická diplomová práce zpracovává v teoretické části gotický sloh, a to nejdříve z perspektivy společnosti středověkého světa ve třech základních rolích. Autor popisuje některé souvislosti vývoje společnosti skrze duchovní, rytířskou a rolnickou vrstvu, a hledá tak obecné základy gotického slohu v rovině společensko-kulturního vývoje. Dále se práce zaměřuje převážně na gotické malířství a dobové způsoby zpodobnění Panny Marie s Kristem. V návaznosti na praktickou část práce jsou v závěrečné kapitole uvedeny také nezbytné informace ohledně ergonomických požadavků na kritéria vzhledu a podoby haptických pomůcek pro zrakově znevýhodněné osoby a lokaci původní fresky. Cílem praktické části diplomové práce je transformování plošné malby na zdi v kostele Obětování Panny Marie na Piaristickém náměstí v Českých Budějovicích do prostorové haptické pomůcky pro zrakově znevýhodněné osoby. Modely jsou zpracovány reliéfně z keramické licí hmoty prostřednictvím sádrových forem. Výsledné odlitky jsou polychromované a připevněné na dřevěném podkladu.
|
|
|
Modernita a holocaust
Vašička, Pavel ; Šindlar, Jiljí (oponent) ; Marek, Jiří (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá návrhem Dokumentačního centra holocaustu na Moravě. V současnosti je v naší zemi hned několik muzeí zabývajících se holokaustem, avšak žádné z nich nepřináší jeho ucelenou dokumentaci. Návrh se proto snaží vytvořit takové muzeum, které bude schopno referovat o holokaustu v širších souvislostech a zároveň bude atraktivním prostředím především pro návštěvníka žijícího v multimediálním světě 21. století.
|
|
|
Madona a pieta : Proměny jejich zobrazování ve výtvarné kultuře středověku
Dráždilová, Martina ; Synecký, Jakub (vedoucí práce) ; Daniel, Ladislav (oponent)
Martina Dráždilová: Madona a Pieta. Proměny jejich zobrazování ve výtvarné kultuře středověku. /Diplomová práce/ Praha 2011 − Univerzita Karlova v Praze, Pedagogická fakulta, Katedra výtvarné výchovy, 179 stran. Přílohy: 6 originálních maleb na plátně, kombinovaná technika. CD s inspiračním pedagogickým programem. Práce se zabývá tematickým protikladem Madony a Piety a způsobům jejich zobrazování ve výtvarné kultuře středověku. Cílem práce je zasadit teoretické kunsthistorické poznatky do kontextu výtvarné pedagogiky, ukázat možnosti a meze pedagogické práce s náboženskými tématy. V první části práce představuji koncept kulturního křesťanství, který zařazování náboženského tématu do školního prostředí legitimizuje a ukazuje, jakým způsobem se kulturní křesťanství promítá do rámcových vzdělávacích programů. Ve druhé části je zařazena uměleckohistorická studie mapující ikonografické typy Madon a Piet, vývoj zobrazování tématu ve středověké výtvarné kultuře je zde ilustrován na příkladu italského malířství 13. a 14. století. Z poznatků získaných teoretickým studiem vychází pedagogický projekt na dané téma určený studentům gymnázií. Výtvarné problémy, jimiž se projekt zabývá, autorka ověřuje ve vlastní výtvarné tvorbě. Přílohou práce je kvantitativní výzkum zjišťující postoje studentů gymnázií ke...
|
|
|
Jiřina Adamcová a křesťanské náměty v její tvorbě
Kurcová, Eliška ; Kolářová Takácsová, Kornélia (vedoucí práce) ; Czumalo, Vladimír (oponent)
Bibliografická citace Jiřina Adamcová a křesťanské náměty v její tvorbě: bakalářská práce / Eliška Kurcová; vedoucí práce: Mgr. et Mgr. Kornélia Kolářová Takácsová, Th.D. -- Praha, 2021. - 74s. Anotace Bakalářská práce představuje dosud ne příliš probádané dílo umělkyně pocházející z evangelického prostředí - Jiřiny Adamcové. Práce se zaměřuje na její obrazy s křesťanskou tematikou a mapuje způsob, jakým Adamcová pracovala s niterným spirituálním sdělením formou kombinované techniky. Právě propojení malby, kresby a grafiky s biblickými verši, básněmi a deníkovými texty je důležitou součástí její tvorby. Dílo je v této práci zasazeno do kontextu křesťanské symboliky, do kontextu života umělkyně a osobního pojetí víry Jiřiny Adamcové. Pro tuto analýzu tvorby se práce zaměřuje obzvlášť na cykly Vzkříšení a Piety, které jsou zkoumány z ikonografického hlediska, i metodou ikonologie. Klíčová slova Jiřina Adamcová, evangelická spiritualita, české umění 20. století, křesťanské motivy ve výtvarném umění, Bible v umění, křesťanská ikonografie, koláž, grafika, malba, vzkříšení Páně v umění, pieta
|
|
|
Obchodní kontakty pražských měšťanů na přelomu 14. a 15. století = Die Handelskontakte der Prager Bürger in der Zeit um 1400
Musílek, Martin
The presented text explores the trade contacts between Prague and Bern, and other cities of the Swiss confederation. Precious metal was chiefly exported from the Czech Lands to the Swiss cantons and Swabia, whether in the form of minted silver coins or raw precious metal. Trade was mediated through Nuremberg merchants. The concrete case of several Prague burghers-merchants exemplifies their status in the city, their financial backgrounds, and the mercantile and monetary contacts that were often linked up with foreign commerce houses, the ruling court milieu or the credit possibilities of the Prague Jews. Although during the Hussite Wars (1419–1434), trade with the heretical Bohemia was restricted, the Imperial and Papal trade embargo was frequently bypassed. In the course of the Hussite Wars, a new wave of exportation of Bohemian art objects abroad took place in connection with the emigration of Catholics, where these objects were either sold or deposited by the refugees “for better times”. Thus, the exportation of Bohemian art abroad did not cease even during the Hussite Wars.
|
|
|
Sedmdesát let vzpomínek na Lidice a Ležáky
Tajčová, Tereza ; Krátká, Lenka (vedoucí práce) ; Mücke, Pavel (oponent)
Diplomová práce zachycuje způsob, jakým bylo vzpomínáno na obce Lidice a Ležáky, které byly během druhé světové války vyhlazeny nacisty. Text postihuje období od roku 1945 do současnosti, přičemž se zaměřuje na obraz těchto obcí (a tragédií roku 1942) v odbojářských periodikách Hlas revoluce a Národní osvobození. Na základě kvantitativní i kvalitativní analýzy těchto pramenů autorka interpretuje obraz vzpomínání na lidickou a ležáckou tragédii v daných periodikách a zasazuje jej do dobového kontextu. Klíčová slova: Lidice, Ležáky, Národní osvobození, Hlas revoluce, pieta
|
|
|
Pieta ze Všeměřic v kontextu krásnoslohých piet
Čtvrtníková, Marie ; Ottová, Michaela (vedoucí práce) ; Royt, Jan (oponent)
Bakalářská práce podává obecný nástin ikonografického typu piety a jeho geneze od počátku 14. století do prvních desetiletí 15. století. Především se ale text věnuje samotné Pietě ze Všeměřic, vysoce kvalitní soše z první poloviny 15. století. Dílo je srovnáváno s produkcí Mistra Týnské kalvárie po stylové a v některých případech (kde bylo dovoleno) i po technologické stránce. Klade si za cíl shrnout dosavadní badatelské výsledky a navrhnout některá možná další řešení otázek vztahujících se k Pietě ze Všeměřic. Otázky se týkají především časového zařazení sochy, autorství a místa, pro které byla původně objednána a místa jejího vzniku. Práce je členěna do čtyř obsahových kapitol, přičemž první dvě se věnují na obecné rovině tématu piety a kontextu sochařství na našem území. Následující dvě kapitoly se věnují konkrétně Pietě ze Všeměřic, přičemž první z nich shrnuje dosavadní poznatky uměleckohistorického bádání a druhá kapitola se snaží o vlastní interpretaci.
|
|
|
Božské i lidské aneb devoční zobrazení ve 14. století s důrazem na vývoj Piety
Cimler, Čestmír ; Royt, Jan (vedoucí práce) ; Nespěšná Hamsíková, Magdaléna (oponent)
Bakalářská práce se zabývá vznikem nových typů výtvarných děl, jejichž úkolem bylo vzbudit v divákovi silnější emocionální zážitek, který ho měl dovést k niternějšímu prožitku nad utrpením Ježíše Krista a Panny Marie. Tyto tzv. devoční zobrazení začly vznikat na přelomu 13. a 14. století v prostředí mendikantských klášterů a řadíme mezi ně typy mystického Ukřižování, Piety nebo těhotné Panny Marie. V této práci je kladen důraz na ikonografický typ Piety. Pieta jakožto truchlící Panna Marie, která drží v náručí mrtvého Ježíše Krista bezprostředně po sejmutí z kříže je aktuálním námětem po celá staletí, neboť vyjadřuje bolest matky nad ztrátou svého jediného syna. Patří tak k nejpůsobivějším motivům výtvarného umění, který lze parafrázovat na strasti obyčejného lidského života. Ve 14. století se námět Piety postupně rozčlenil do tří základních ikonografických typů (vertikální, horizontální a diagonální), nicméně jeho vznik není dodnes vyjasněn. Mimo prací Wilhema Pindera a Lecha Kalinowského nebylo toto téma dosud podrobněji zpracováno. Základním úkolem této práce je vysvětlení terminologie devočního zobrazení i jeho vznik pomocí shrnutí a kritického zhodnocení dosavadní odborné literatury k tomuto tématu. Hlavní náplň práce představuje stručné objasnění vývoje ikonografického typu Piety na třech...
|
|
|
Madona a pieta : Proměny jejich zobrazování ve výtvarné kultuře středověku
Dráždilová, Martina ; Synecký, Jakub (vedoucí práce) ; Daniel, Ladislav (oponent)
Martina Dráždilová: Madona a Pieta. Proměny jejich zobrazování ve výtvarné kultuře středověku. /Diplomová práce/ Praha 2011 − Univerzita Karlova v Praze, Pedagogická fakulta, Katedra výtvarné výchovy, 179 stran. Přílohy: 6 originálních maleb na plátně, kombinovaná technika. CD s inspiračním pedagogickým programem. Práce se zabývá tematickým protikladem Madony a Piety a způsobům jejich zobrazování ve výtvarné kultuře středověku. Cílem práce je zasadit teoretické kunsthistorické poznatky do kontextu výtvarné pedagogiky, ukázat možnosti a meze pedagogické práce s náboženskými tématy. V první části práce představuji koncept kulturního křesťanství, který zařazování náboženského tématu do školního prostředí legitimizuje a ukazuje, jakým způsobem se kulturní křesťanství promítá do rámcových vzdělávacích programů. Ve druhé části je zařazena uměleckohistorická studie mapující ikonografické typy Madon a Piet, vývoj zobrazování tématu ve středověké výtvarné kultuře je zde ilustrován na příkladu italského malířství 13. a 14. století. Z poznatků získaných teoretickým studiem vychází pedagogický projekt na dané téma určený studentům gymnázií. Výtvarné problémy, jimiž se projekt zabývá, autorka ověřuje ve vlastní výtvarné tvorbě. Přílohou práce je kvantitativní výzkum zjišťující postoje studentů gymnázií ke...
|
host ::
RSS.